V Česku se v posledních týdnech strhla debata o platech poslanců a ministrů. Spustila ji zpráva o tom, že by se měly navyšovat až o 14 procent. Už nyní přitom dostávají vrcholní politici měsíčně platy, o jakých se většině Čechů ani nezdá. Vysoké platy vrcholových politiků budí v české společnosti vášně. Svůj díl na tom má i návrh, který by ústavním činitelům měl platy ještě navýšit. Poslanci, ministři i prezident přitom už nyní mají platy daleko nad průměrnou mzdou. Platy zákonodárců upravuje zákon č. 236 z roku 1995, který jak poslancům, tak také soudcům či členům Rady pro rozhlasové a televizní vysílání upravuje platy. V současnosti se všechny platy odvíjí od platové základny ve výši 94 775 korun měsíčně.Nejvyšší platy ve Sněmovně i Senátu pobírají jejich předsedové a místopředsedové. Místopředseda si měsíčně přijde na 205 661 korun, a předseda dokonce na 274 847 korun. U vlády je situace trochu odlišná. Ministři si přijdou měsíčně na 195 236 korun, místopředsedové vlády na 235 989 korun, a premiér dokonce 274 847 korun. Největší plat ze všech ústavních činitelů má prezident republiky. Ten vydělává 341 190 korun.
Také poslanci a senátoři mají nárok na náhrady za výdaje spojené se svou prací. Jednou z těchto náhrad je proplácení nákladů na dopravu, které se odvíjí od vzdálenosti, kterou musí urazit do Senátu či Sněmovny. Do 50 kilometrů je to 37 910 měsíčně, do 150 kilometrů 42 648 korun, do 250 kilometrů 47 387 a nad 250 kilometrů 56 865. Na ostatní náklady dostávají shodně měsíčně 15 164 korun. Výjimku opět tvoří předsedové a místopředsedové Senátu a Poslanecké sněmovny. Místopředsedové mají proplacené náklady do výše 51 178 a předsedové do 54 969 korun.
Komentáře