Schodek státního rozpočtu stoupl v říjnu na 183,1 miliardy ze zářijových 153,9 miliardy korun. Dosluhující ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) sice na rozdíl od minulého měsíce neujistil, že se podaří dodržet plánovaný celoroční schodek 241 miliard korun, nicméně letošní státní rozpočet je podle něj v nejlepší kondici za posledních šest let.
„Příjmy nyní rostou rychlejším tempem než výdaje, což je důsledek rozpočtových změn v rámci konsolidačního balíčku. Nastavili jsme trend, ve kterém by měla každá vláda, které není budoucnost našich veřejných financí lhostejná, pokračovat a nespoléhat se jen na ekonomický růst,“ uvedl Stanjura v tiskové zprávě.
K meziročnímu zlepšení salda o 17,6 miliardy korun ke konci října přispěl růst příjmů o 7,2 procenta tažený inkasem daní a pojistného. Ovšem i celkové výdaje státu převýšily loňskou úroveň. Oproti prvním deseti měsícům loňska jsou letos vyšší o 5,4 procenta.
„Výsledek státního rozpočtu za prvních deset měsíců roku je fakticky nejlepší za posledních šest let, co stát hospodaří se stamiliardovými deficity, ačkoliv se nedaří plnit naplánované rozpočtové příjmy,“ komentoval stav státní kasy ke konci minulého měsíce hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Zároveň ale upozornil na to, že na výdajové straně výrazně zaostávají investice. Jejich objem zatím dosáhl jen 64,4 procenta celoročního plánu. „Stále ovšem platí, že rozpočtu výrazně pomáhá daň z neočekávaných zisků, která přinesla do rozpočtu už téměř 33 miliard korun,“ podotkl ekonom.
Daň z příjmu právnických osob letos do rozpočtu přinesla už 174,3 miliardy korun, meziročně o 15,2 procenta víc. Inkaso daně z neočekávaných zisků, takzvané windfall tax, kterou platí energetické a petrochemické společnosti a velké banky, vyneslo dosud o pětinu víc než loni.
Rychle rostl i výběr daně z příjmu fyzických osob, inkaso se zvýšilo o 12 procent na 152,7 miliardy korun. Podle ministerstva financí se na růstu inkasa projevuje zejména zvyšování mezd a platů v ekonomice. To přispívá také k vyššímu objemu odvodů. Na povinném pojistném se do konce října vybralo 664,2 miliardy korun, meziročně o 7,2 procenta víc.
Daň z přidané hodnoty přinesla do státního rozpočtu 339,7 miliardy korun, o 8,5 procenta víc než loni. Podle ministerstva financí je to důsledek zvýšené spotřeby domácností. Na spotřebních daních stát vybral 139,5 miliardy Kč. K meziročnímu růstu o 3,2 procenta přispělo zvýšení sazeb daní z tabáku a z lihu.Hlavní výdajovou položkou tradičně byly sociální dávky, na kterých stát vyplatil 771,8 miliardy Kč, meziročně o 2,4 procenta víc. Z této částky tvořily 599,4 miliardy vyplacené důchody. Na obsluhu státního dluhu vydal stát letos už 73,5 miliardy korun, náklady této položky meziročně vzrostly o deset procent.
Dodržení schodku? Padesát na padesát, říká ekonom
Stát by měl letos hospodařit s příjmy 2,086 bilionu a s výdaji 2,327 bilionu korun. Naplánovaný schodek tak činí 241 miliard. Loni skončil rozpočet v deficitu 271,4 miliardy Kč. Byl to nejlepší výsledek od začátku pandemie covidu před více než pěti lety, ale zároveň pátý nejhlubší schodek v historii Česka.
„Šanci na dosažení plánovaného schodku vidím padesát na padesát. I když to zatím vypadá na dostatečnou rezervu, samotný listopadový schodek bývá velmi vysoký, takže překročení plánu není vůbec vyloučené. Nakonec je to jen plán,“ řekl Novinkám Dufek.
Doplnil, že i když se rozpočtový plán možná letos podaří naplnit, pohled na strukturu ani výhled na příští rok není pozitivní nebo alespoň uspokojivý.
Analytik Komerční banky Jaromír Gec Novinkám sdělil, že pokud by se v závěrečných dvou měsících deficit rozpočtu prohloubil zhruba v rozsahu posledních několika let, tedy v úhrnu o dalších asi 70 miliard, směřoval by za celý rok lehce nad stanovený schodek 241 miliard. „Z dostupných informací ale stále nelze vyloučit ani jeho splnění,“ dodal Gec.
zdroj Novinky.cz
Komentáře